Nejsou prázdniny jako prázdniny

01.01.2021

Od 11. března až do konce května (datum se liší podle věku žáků) byly nařízením vlády ČR zavřeny všechny školy, kromě některých mateřských. Znamenalo to, že do nich žáci nesměli osobně přijít. Po počátečních rozpacích – nastala situace, jakou nikdo z nás nezažil – se pomalu rozběhla výuka jiným způsobem. Přeci jen „nejsou prázdniny jako prázdniny“. Pracovali, ale téměř všichni, někdo víc, někdo míň, někdo se pohoršil, jiný polepšil. Až potud to je, s různými obměnami, stejné pro všechny školy. Ta naše patří mezi ty, kde je to jinak. Je pouze jednou částí celého zařízení. Tou druhou, možná významem první, je dětský domov. A ten zavřít nejde!  Děti jsou zde 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

Péči o ně si tedy museli mezi sebe rozdělit vychovatelé i učitelé. V zařízení je v současné době 50 dětí různého věku. Od malých, tříletých až po středoškoláky. Někteří jsou žáky naší školy a těm výuku zajišťovali jejich třídní učitelé. Ostatním žákům, ale i studentům, učitelé pomáhali, vysvětlovali, radili podle zadání z jejich kmenových škol. V některých dnech s výukou, v rámci dobrovolnické činnosti, pomáhaly i studentky z pedagogické fakulty UJEP.

Mírné komplikace způsobovalo zajišťování všech hygienických opatření – děti žijí ve dvou budovách a neměli se potkat ti, kteří se o ně starají, ochránit se musely i paní kuchařky, paní uklízečky a ostatní zaměstnanci. 

Po prvním uvolnění pravidel se všem ulevilo. Děti se již mohly potkat na hlavní budově, chodit ven na procházky a hned vše vypadalo veseleji.

Rozhodnutím paní ředitelky zůstaly děti z dětského domova v „domácím vzdělávání“ až do konce tohoto školního roku. Přeci jen zajištění jejich bezpečnosti a zdraví je na prvním místě. Z docházejících žáků také nikdo nevyužil možnosti osobní účasti ve škole, a tak byli dál vzděláváni na dálku. Učitelé jsou v pravidelném kontaktu s rodiči a snaží se zajistit jejich výuku prostřednictvím pracovních listů, úkolů apod. A co děti nestihly, doženou v září. Hlavně, že nikdo neonemocněl.

Závěrem je třeba říct, že pochvalu si zaslouží úplně všichni. Vychovatelé za to, že zvládli toto nelehké období s dětmi, které musely být značně omezeny a ze zdravotních důvodů musely mít velmi přísný režim. Učitelé za to, že zvládli jak výuku dětí v domově, tak práci s docházejícími dětmi. Vedení za uzpůsobení podmínek. A hlavně děti. Děti, které se řadu týdnů nemohly potkávat se svými kamarády z druhé budovy, se svými blízkými, se spolužáky či ostatními kamarády a opravdu svůj čas trávily pouze v areálu dětského domova.